Ústavní soud se ve svém nálezu ze dne 17. prosince 2014, sp. zn. 1894/14, věnoval otázce, jaký subjekt je odpovědný za nesprávný úřední postup obecní policie v případě podání žaloby o náhradu škody podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.

V projednávaném případě stěžovatelé požadovali po statutárním městě Brno, jehož městská policie neoprávněně opatřila jejich osobní automobil tzv. botičkou, náhradu škody (ve výši 7 800 Kč se zákonným úrokem z prodlení), když nemohli z toho důvodu svůj automobil po určitou dobu používat.

V projednávaném případě stěžovatelé požadovali po statutárním městě Brno, jehož městská policie neoprávněně opatřila jejich osobní automobil tzv. botičkou, náhradu škody (ve výši 7 800 Kč se zákonným úrokem z prodlení), když nemohli z toho důvodu svůj automobil po určitou dobu používat.
Městský soud v Brně však shledal na straně žalovaného (statutárního města Brna) nedostatek procesní způsobilosti (pasivní legitimace) k takové náhradě, žalobu zamítl a odkázal stěžovatele na stát (reprezentovaný v takových případech Ministerstvem spravedlnosti ČR).

Stěžovatelé ve své ústavní stížnosti uvedli, že mají za to, že v případě přiložení a sejmutí tzv. botičky, včetně poplatku za tento úkon, nejde o výkon přenesené působnosti státní moci, ale o výkon místní samosprávy a jsou tak přesvědčeni o tom, že žalovali správný subjekt.

Ústavní soud dal stěžovatelům za pravdu a shledal, „…že napadené rozhodnutí Městského soudu v Brně je v základní a rozhodující otázce, tj. v posouzení pasivní věcné legitimace žalovaného v případě náhrady škody za nesprávný úřední postup, založeno na ústavně nekonformní interpretaci ustanovení zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci a tento postup vede ve svém důsledku k porušení práva na soudní ochranu a spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny.“

Zřízení městské policie jednoznačně spadá do samostatné působnosti statutárního města Brna podle ustanovení § 84 zákona o obcích, přičemž v případě činnosti městských strážníků, konané v souvislosti s plněním úkolů stanovených tímto zákonem, jde o výkon místní samosprávy, nikoliv o výkon přenesené působnosti státní moci. Pokud tedy stěžovatelé tvrdí, že jednáním strážníků Městské policie Brno došlo k nesprávnému úřednímu postupu, za tvrzenou škodu údajně způsobenou jednáním těchto strážníků odpovídá statutární město Brno, nikoliv stát.

Ústavní soud ČR tak dospěl k jednoznačnému závěru, že v případě podání žaloby o náhradu škody za nesprávný úřední postup obecní policie je odpovědným subjektem (žalovaným) jako její zřizovatel obec a nikoliv stát.

Celý nález Ústavního soudu ze dne 17. prosince 2014, sp. zn. II. ÚS 1894/14, je dostupný zde.